Obsah
Zapsaný spolek Stará cesta – Plasy
V roce 2008 vzniklo v Plasích občanské sdružení Stará cesta, které si dalo za úkol popularizovat severní Plzeňsko formou lokálního časopisu. V roce 2011 se k o.s. přidalo několik odborníků s zájmem o kulturní dění na Plasku, Kralovicku a Manětínsku. Ve své činnosti rozšířilo občanské sdružení svojí činnost a kromě popularizace regionu si dalo za úkol připravit podmínky pro vytvoření odborné publikace o plaském klášteře. Významnou aktivitou byla a stále je podpora dokončení projektu obnovy staré poutní cesty z Plas do Mariánské Týnice. Dalším úkolem byla popularizace významného evropského komplexu bývalých cisterciáckých dvorů a krajiny nacházející se na severním Plzeňsku se snahou o zařazení do evropské ochrany. Občanské sdružení se zaměřilo i na vlastní publikační činnost, která vychází pod edicí s názvem Stará cesta. Od svého vzniku vydalo například brožury o bazilice v Plasích, Klášter mezi dvěma lesy, Královská kaple, Stará poutní cesta a jako poslední v roce 2018 Plaská huť. Odborně se členové z.s. podíleli i na zpracování brožury Darová - historie,lidé a krajina pro OÚ Břasy. Jsou k dostání na IC Plasy a Mariánské Týnici. Od roku 2013 spolupracuje o.s. se Západočeskou univerzitou Plzeň na vzdělávacím programu pro seniory – Univerzitě třetího věku. V roce 2015 se o.s. přeregistrovalo, dle nového Občanského zákoníku, na zapsaný spolek a ve své práci nadále pokračuje. Spolek při své práci významně spolupracuje s místními samosprávami, KÚ v Plzni, Národním památkovým ústavem V Plzni a jeho pracovištěm v klášteře Plasy. Významným partnerem se stalo i pracoviště Národního technického muzea v Plasích – Centrum stavitelského dědictví. Partnery jsou i místní mikroregiony Dolní Střela, Kralovicko a Radnicko. Stará cesta z.s. chce svou aktivitou propagovat kulturní potenciál regionu a tím zamezit přeměnu v tzv. „ vnitřní periferii“ o které nikdo nic neví a nikdo se o ní nezajímá. O své činnosti z.s. pravidelně informuje v plaském Zpravodaji.
Za z.s. Stará cesta Plasy členové výboru Mgr. Miloslav Hurt a ing. Ivo Kornatovský.
