Obsah
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Původně konventní, dnes farní kostel Nanebevzetí Panny Marie spravovaný Římskokatolickou farností v Plasích je přístupný jako jeden z prohlídkových okruhů Správy kláštera Plasy.
Stavba z let 1154-1204 je zachována na původním románském půdorysu včetně románského zdiva (asi 1/3 hmoty). Částečně barokizována byla v letech 1661-1666, kdy se kostelu dostalo především honosného interiérového vybavení.
Kostel zdobí hlavní oltář s bohatou figurální výzdobou a obrazem Nanebevzetí Panny Marie od Karla Škréty. V severní a jižní příčné lodi je tento doprovázen dalšími oltáři s obrazy Petra Brandla a Michaela Leopolda Willmanna.
Jedním z nejvýznamnějších skvostů interiéru jsou zrestaurované barokní varhany z dílny loketského varhanáře Abrahama Starcka z roku 1668.
Koncem 90. let 20. století byly varhany ve špatném technickém stavu, jen zřídka využívány k liturgickým účelům a už vůbec ne jako koncertní nástroj. Koncem 20. století bylo rozhodnuto o celkové rekonstrukci varhan. Restaurování varhan se ujal varhanář Vladimír Šlajch a restaurování dekorativních prvků a figurální výzdoby provedl Václav Stádník.
Současně s opravou varhan probíhaly i stavební úpravy interiéru kostela. V srpnu 2006 již bylo možné přivézt části varhan do Plas a začít s instalací a intonací. Dne 5. září 2006 byly oficiálně předány vlastníku - Římskokatolické farnosti Plasy. Celková suma na opravu varhan činila okolo deseti milionů korun. Nejvyšší částku, 7,5 mil. Kč, darovala nadace Packard Humanities z USA prostřednictvím Centra pro ochranu a restaurování architektury (CORA) o.s., ve spolupráci s ateliérem Hulec & Špička, architekti. Dále přispělo Ministerstvo kultury ČR částkou 2,5 mil. Kč. Lichtenštejnsko-švýcarská nadace International Music and Art Foundation splnila svůj závazek a uhradila zbývající polovinu příspěvku - 30 tis. USD. Dne 29. září 2006 byla připravena oslava návratu varhan zpět do plaského kostela. Od 15,30 hod začala slavnostní pontifikální mše svatá, při které plzeňský biskup Mons. František Radkovský, hlavní celebrant, požehnal vzácný nástroj. Na varhany hrál varhaník premonstrátského kláštera v Praze na Strahově, Vladimír Roubal. Od 18,00 hod se konal slavnostní koncert, při kterém na varhany hrál Jaroslav Tůma, zpíval Richard Sporka, dále účinkovali bratři Jiří a Zdeněk Šediví (trubky) a Martin Kaplan (housle).
Rekonstrukce varhan byla provedena věrně do doložitelné původní podoby - shoduje se tedy se stavem z doby vzniku.
Současně s opravou varhan probíhaly i stavební úpravy interiéru kostela. V srpnu 2006 již bylo možné přivézt části varhan do Plas a začít s instalací a intonací. Dne 5. září 2006 byly oficiálně předány vlastníku - Římskokatolické farnosti Plasy. Celková suma na opravu varhan činila okolo deseti milionů korun. Nejvyšší částku, 7,5 mil. Kč, darovala nadace Packard Humanities z USA prostřednictvím Centra pro ochranu a restaurování architektury (CORA) o.s., ve spolupráci s ateliérem Hulec & Špička, architekti. Dále přispělo Ministerstvo kultury ČR částkou 2,5 mil. Kč. Lichtenštejnsko-švýcarská nadace International Music and Art Foundation splnila svůj závazek a uhradila zbývající polovinu příspěvku - 30 tis. USD. Dne 29. září 2006 byla připravena oslava návratu varhan zpět do plaského kostela. Od 15,30 hod začala slavnostní pontifikální mše svatá, při které plzeňský biskup Mons. František Radkovský, hlavní celebrant, požehnal vzácný nástroj. Na varhany hrál varhaník premonstrátského kláštera v Praze na Strahově, Vladimír Roubal. Od 18,00 hod se konal slavnostní koncert, při kterém na varhany hrál Jaroslav Tůma, zpíval Richard Sporka, dále účinkovali bratři Jiří a Zdeněk Šediví (trubky) a Martin Kaplan (housle).
Rekonstrukce varhan byla provedena věrně do doložitelné původní podoby - shoduje se tedy se stavem z doby vzniku.
Více o prohlídkách kostela zde.
