Navigace
Výběr jazyka
Obsah
Římskokatolická farnost Plasy
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Přístupný po dohodě s farářem. Stavba zachována na původním románském půdorysu včetně románského zdiva (asi 1/3 hmoty).
Kostel zdobí Hlavní oltář r. 1666 s bohatou figurální výzdobou od J. Škréty. Dále severní transept s dvěma ostáři a jižní transept také s dvěma oltáři.
Velmi významným prvkem jsou řezané lavice a zpovědnice z doby opata Trojera.
Mezi další skvost patří raně barokní varhany z dílny loketského varhanáře Abrahama Starcka.
Koncem 90. let 20. století byly varhany ve špatném technickém stavu, jen zřídka využívány k liturgickým účelům a už vůbec ne jako koncertní nástroj. Koncem 20. století bylo rozhodnuto o celkové rekonstrukci varhan. Restaurování varhan se ujal varhanář Vladimír Šlajch a restaurování dekorativních prvků a figurální výzdoby prováděl Václav Stádník.
Současně s opravou varhan probíhaly i stavební úpravy interiéru kostela. V srpnu 2006 již bylo možné přivézt části varhan do Plas a začít s instalací a intonací. 5. září 2006 byly oficiálně předána vlastníku - Římskokatolické farnosti Plasy, zastoupené administrátorem P. Reginaldem Pavlem Větrovcem. Celková suma na opravu varhan činila okolo deseti milionů korun. Nejvyšší částku, 7,5 mil. Kč, darovala nadace Packard Humanities z USA prostřednictvím Centra pro ochranu a restaurování architektury (CORA) o.s., ve spolupráci s ateliérem Hulec & Špička, architekti. Dále přispělo Ministerstvo kultury ČR částkou 2,5 mil. Kč. Lichtenštejnsko-švýcarská nadace International Music and Art Foundation splnila svůj závazek a uhradila zbývající polovinu příspěvku - 30 tis. USD.
19. září 2006 proběhla v zimním refektáři plaského kláštera a v kostele Nanebevzetí Panny Marie tisková konference, na které byly zástupcům tisku, rozhlasu a televize představeny opravené plaské varhany. Zprávu o významné události přinesla poté většina českých deníků. 29. září 2006 byla připravena oslava návratu varhan zpět do plaského kostela. Od 15,30 hod začala slavnostní pontifikální mše svatá, při které plzeňský biskup Mons. František Radkovský, hlavní celebrant, požehnal vzácný nástroj. Na varhany hrál varhaník premonstrátského kláštera v Praze na Strahově, Vladimír Roubal. Od 18,00 hod se konal slavnostní koncert, při kterém na varhany hrál Jaroslav Tůma, zpíval Richard Sporka, dále účinkovali bratři Jiří a Zdeněk Šediví (trubky) a Martin Kaplan (housle).
Rekonstrukce varhan byla provedena věrně do doložitelné původní podoby - shoduje se tedy se stavem z doby vzniku.
