Navigace

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
27 28 29 30 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31

Partneři

Mikroregion Dolní Střela   Krajinná zóna Plasko

Plzeňský kraj

Turistů ráj

Czech Point   Elektronický portál územních samospráv

Portál veřejné správy    Regionální informační servis

Místní akční skupina Světovina

Facebook Města Plasy

Kudy z nudy

Plzeňsko na kole

Nabídky práce - Plasy a okolí

Obsah

Národní kulturní památka Klášter Plasy

Plzeňská 2 
331 01 Plasy
okres Plzeň - sever

Kontakty:
telefon: +420 373 322 174 
E-mail: klaster@plasy.cz
URL:  http//:www.klaster-plasy.eu

Představení památky:

V malebné krajině, 25 km severně od Plzně, se nachází perla barokní architektury - komplex bývalého cisterciáckého kláštera v Plasích. Jeho kořeny sahají do r. 1144, kdy tehdejší kníže Vladislav II., pozdější král Vladislav I., vydal zakládající listinu pro klášter. Roku 1145 přišel na místo nového kláštera konvent (sbor mnichů) pod vedením opata Konráda.
Z původní středověké dispozice se dochovaly pouze fragmenty, jelikož celý klášter byl vypálen husity v roce 1421. Současnou monumentální podobu získal areál barokní přestavbou v letech 1661 až 1739, na které se podíleli především stavitelé J. B. Mathey (prelatura, sýpka a kostel sv. Václava) a J. B. Santini (konvent). V roce 1785 byl výnosem císaře Josefa II. z r. klášter zrušen. Celý majetek přešel do správy "Náboženského fondu". V r. 1824 odkoupil celé panství tehdejší státní ministr a kancléř rakouského císařství Klement Lothar Václav Pomuk Metternich - Winneburg. Kancléřem byly realizovány poslední stavební úpravy. Od r. 1945 spravuje významnou část bývalých klášterních budov stát. V r. 1995 se rozsáhlý areál stal Národní kulturní památkou, registrovanou pod rejstříkovým číslem 1507.
Celý komplex tvoří: budova klášterního konventu, barokní sýpky, prelatura, hospodářský dvůr s věží sv. Floriána, kostel Nanebevzetí Panny Marie a Metternichova hrobka - hřbitovní kostel sv. Václava. Součástí národní kulturní památky je i kašna se sochou sv. Jana Nepomuckého, socha sv. Bernarda, hřbitov s domem hrobníka, litinová kašna a kandelábry a sloup v prostoru před budovou prelatury.

Konvent

K nejunikátnější části kláštera patří budova konventu. Barokní přestavba byla dokončena v roce 1739.Na úpravách se podíleli tehdejší významní stavitelé a umělci Jean Baptiste Mathey, Jan Blažej Santini Aichel, Kilián Ignác Dientzenhoffer, Matyáš Bernard Braun, Jakub Antonín Pink a další. Celý konvent je postaven na dubových pilotách (jejich množství se odhaduje na 5100 ks), na kterých je položen rošt z dubových trámů. Unikátní větrací a především přetlakový vodní systém udržuje dubovou konstrukci neustále pod vodou, aby byla zachována její pevnost a stabilita. Autorem celého návrhu by J.B. Santini.
V prohlídkovém okruhu je možné shlédnout ambitové chodby, dvě kaple (sv. Bernarda a sv. Benedikta), nemocniční křídlo, barokní pisoáry, knihovní sál, čítárnu a zimní refektář. 

Barokní sýpka

Dalším unikátem je budova sýpky s raně gotickou patrovou královskou kaplí sv. Václava a sv. Máří Magdalény. Budova sýpky je třípatrová, ve střední části s věží s barokním hodinovým strojem z roku 1686, který je dodnes denně ručně natahován.
V současné době je barokní sýpka ve správě Národního technického muzea v Praze.

Prelatura

Původně reprezentační sídlo opata, později upravena kancléřem Metternichem na letní sídlo. Dochoval se nádherný tzv. Zámecký sál, který zdobí stropní freska - Vítězství nad pohanstvím od Lišky. Nad schodištěm do sálu je další cenná freska Jákobův žebřík opět od Jana Kryštofa Lišky a nad krby v sále potom dva obrazy - barokní Samson a DalilaKrál David z 2. poloviny 19. století.
V současné době se tento sál využívá pro koncertní vystoupení a výstavy, je ve správě Národního technického muzea v Praze.